Čas rozumnich vídľudkív minuv


Obraz najzatrebuvaníšoho fachívća sutťevo zmíńujeťśa — bo same ľudśke spílkuvanńa najmenše píddajeťśa avtomatizacíjí.

Malo v koho je sumnívi, ščo rinok prací vnaslídok technologíčnoho procesu í avtomatizacíjí virobnictva prodovžuvatime zmíńuvatiśa. Zrozumílo, ščo vse bíľše odnomanítnich povtoŕuvanich rutinnich operacíj buduť vikonuvati roboti abo kompjuterní programi. Ce prizvede do toho, ščo na dejakich robočich mísćach potreba v ľuďach vídpade. Roboti zamíńujuť vantažnikív, a štučnij íntelekt vitísńaje dríbnich klerkív í niźkokvalífíkovanich juristív, tak samo jak kompjuteri v nedavńomu minulomu povnísťu vitísnili drukarok.

Ale ščo mi — v svítlí cich zmín — možemo zrobiti, ščob ne zališitiśa bez roboti? Jakí navički í vmínńa treba trenuvati? Jak vi majete vivčiti svoju ditinu, jakščo chočete zabezpečiti jíj uspíšne majbutńe?

Peredbačiti, jakí same profesíjí propaduť í, tim bíľše, jakí zjavľaťśa v najbližčomu majbutńomu, vkraj skladno, í bíľšísť sprob robiti takí prognozi nahaduje radše hadanńa na kavovíj huščí, níž serjoznu analítiku. Nabahato zrozumílíše, na jakí same tipi navičok í vmíń, v širokomu sensí ćoho slova, bude rosti popit. Jích možna rozdíliti na tri velikí grupi – kognítivní navički (napriklad, matematiční), nekognítivní navički (napriklad, samokontroľ, emocíjna stíjkísť), a takož socíaľní navički (vmínńa spílkuvatiśa í praćuvati v kolektiví).

Ščob zrozumíti, jak zmíńujeťśa važlivísť cich navičok u svítlí technologíčnich zmín, možna podivitiśa na zmíni, jakí vídbuvaliśa v ostanní roki v odníj z najrozvineníšich krajín svítu – SŠA. Jak vže neodnorazovo zaznačali, najbíľše padínńa v 1980-2012 rokach sposteríhali v kíľkostí robočich mísć, ščo vimahajuť rutinnich operacíj. Cíkavíšim je te, ščo častka robočich mísć, jakí potrebujuť analítičnich (nasampered matematičnich) navičok, choč í virosla na 11%, ale praktično cíle ce zrostanńa sposteríhali v períod z 1980 po 2000 rík, písľa čoho popit stabílízuvavśa í navíť deščo znizivśa. Pri ćomu najbíľše padínńa v 2000-2012 rokach sposteríhali u popití na ínženerív. Najbíľše ž zrostanńa za veś períod 1980-2012 rokív buv na robočí mísća, ščo potrebujuť socíaľnich navičok í spílkuvanńa z ľuďmi. Jíchńa častka zrosla na 24%.

Podíbnu dinamíku zafíksuvali ne tíľki v kíľkostí robočich mísć, a í v zarplatach. Vpliv socíaľnich navičok na zarplatu značno zrís. Takož zrís í vpliv nekognítivnich navičok, choča í ne nastíľki siľno. Skoročuvavśa liše vpliv kognítivnich navičok na zarplatu. Odnak, navíť nezvažajuči na ce zniženńa, v absoľutnich značenńach vpliv kognítivnich navičok na zarplatu, jak í raníše, zališajeťśa značno važlivíšim í za socíaľní, í za nekognítivní navički.

Koli mi podivimoś na te, jak zmínivśa popit na pojednanńa navičok, to pobačimo, ščo častka robočich mísć, jakí vimahali pojednanńa visokoho rívńa znań z matematiki z visokimi socíaľnimi navičkami, zrosla za períod 1980-2012 rr. na 7,2 vídsotkovich punktív, a častka robočich mísć, jakí vimahali niźkoho rívńa matematičnich znań, ale visokoho rívńa socíaľnich navičok, zrosla na 4,6 vídsotkovich punktív. Dľa porívńanńa: častka robít, ščo vimahali visokoho rívńa znań z matematiki, ale niźkich socíaľnich navičok, skorotilaśa na 3,3 vídsotkovich punktív.

Schoží zmíni vídbuvaliśa ne liše z kíľkísťu robočich mísć, a í z zarplatami. Zarplati na robotach, jakí vimahajuť visokoho rívńa znań z matematiki, ale ne vimahajuť socíaľnich navičok, zrosli za toj že períod na 5,9%, v toj čas jak na robotach, jakí vimahali pojednanńa visokoho rívńa znań z matematiki z visokimi socíaľnimi navičkami, zarplati zrosli na 26%.

Zahaľna kartina svídčiť pro te, ščo obraz najzatrebuvaníšoho fachívća sutťevo míńajeťśa. Jakščo raníše ce buv visokokvalífíkovanij, ale vídľudkuvatij ínžener abo programíst, ščo samostíjno viríšuvav skladní občisľuvaľní zavdanńa, to teper na jíchńe mísce prichoďať komuníkabeľní fachívcí, jakí ne tíľki dobre volodíjuť matematičnimi navičkami, a í vmíjuť spílkuvatiśa z ľuďmi ta praćuvati v komandí.

Zmíni vídbuvajuťśa vnaslídok toho, ščo ľudśke spílkuvanńa najmenše píddajeťśa avtomatizacíjí. Kompjuterní programi vže navčiliśa obhravati ľudinu, ale poki ščo šče duže dalekí víd toho, ščob navčitiśa z neju «po-ľudśki» spílkuvatiśa. Odnočasno z cim avtomatizacíja virobnictva vse bíľše pídviščuje produktivnísť prací fachívcív í daje jím možlivísť zoseredžuvatiś na najbíľš tvorčich í skladnich zavdanńach. Ínženeri vže ne muśať vitračati svíj čas na trudomístkí občislenńa í možuť zosereditiśa na pošukach díjsno novich technologíčnich ríšeń. A visokoklasní programísti vse menše času vitračajuť bezposeredńo na napisanńa kodu í vse bíľše času možuť pridumuvati noví algoritmi. Možlivísť ne vídvolíkatiśa na čisto techníční rutinní zavdanńa dozvoľaje fachívćam skoncentruvatiśa na tich pitanńach, v jakich voni najkrašče obíznaní. Ce prizvodiť do zrostanńa specíalízacíjí, ščo robiť vse važlivíšoju robotu v komandí, de kožen z učasnikív vídpovídaje za svíj napŕamok. A robota v komandí vimahaje vmínńa domovľatiśa í koordinuvati svoju robotu z ínšimi ľuďmi. Same tomu pojednanńa analítičnich í socíaľnich navičok vijavľajeťśa najcínníšim.

Tomu, jakščo vi chočete pídhotuvati sebe í svojích dítej do nedalekoho majbutńoho, to včíťśa í rachuvati, í spílkuvatiśa. Cí navički vse bíľše vzajemodopovńujuťśa, a ne vzajemozamíńujuťśa.

 

OBHOVORENNIA


Zbruc

Powered by moviekillers.com