Nova astrología

nova-astrologia-ekonomika

Fetishizuiuci matematicní modelí, ekonomisti peretvorili ekonomiku na visokooplacuvanu psevdonauku.

Z casyv fínansovojí krizi 2008 roku koledżí ta universiteti stikaiutsia z dedalí bylshim tiskom viznaciti neobchydní discziplíni ta skorotiti reshtu predmetyv. U 2009 roczí Universitet shtatu Vashington oholosiv pro líkvídaczíu katedri teatru i tancziu, katedri soczíologijí hromad ta síljskojí mísczevosti, a takoż programu pydhotovki bakalavra za speczíalnystiu «Nímeczka mova». Toho samoho roku Derżavnij universitet u místí Lafayette, shtat Luízíana, zakriv programu pydhotovki bakalavra filosofijí. U 2012 roczí Universitet Emory v Atlantí pokynciv z katedroiu vízualnich mistecztv i programoiu z żurnalístiki. I skorocenja ne obmeżuiutsia humanítarnimi naukami: u 2011 roczí shtat Texas oholosiv pro zakritja polovini derżavnich program pydhotovki bakalavryv u haluzí fíziki. Navítj tam, de ne vydbulosia skorocenj, vishí zamorozili zarplati vikladacív i zmenshili biudżeti katedr.

Vtím, popri brak fínansuvanja, popit na universitetskich ekonomistyv tyljki zrostaie. Zhydno z soczíologícnim doslídżenjam, opublíkovanim u 2015 roczí u żurnalí “Journal of Economic Perspectives”, medíanna zarplata vikladacív ekonomiki u 2012 pydnialasj do 103 tis. dol. — na maiże 30 tis. bylshe, níż zarplata vikladacív soczíologijí. Dlia 10% top-ekonomistyv czia czifra siahnula 160 tis. dolaryv — sumi, vishcojí navítj za tu, na jaku możutj rozrachovuvati predstavniki nastupnojí naibylsh pributkovojí akademicnojí discziplíni — inżenerijí. Tsí daní, jak naholoshuiutj avtori doslídżenja, ne vkliucaiutj inshí dżerela dochodu, takí jak honorari za konsultaczijí dlia bankyv ta hedż-fondyv, kotrí, jak można dyznatisia z dokumentaljnojí strycki “Inside Job” (2010), casto stanovliat sutjeví sumi. (Tak, Ben Bernanke, kolishníj akademicnij ekonomist ta kolishníj holova Federalnojí rezervnojí sistemi USA, zarobliaie 200–400 tis. dol. za odin vízit.)

Na vydmínu vyd ínżeneryv ta chímikyv, ekonomisti ne możut navesti prikladi konkretnich vinachodyv, jak-ot mobílnich telefonyv ci plastiku, shcob vipravdati taku visoku oczínku svoiejí discziplíni. U vipadku fínansovojí ekonomiki ta makroekonomiki voni ne możut apeliuvati i do spromożnosti jichnich teoríj do peredbacenja. Hedż-fondi naimaiut peredovich ekonomistyv, jakí otrimuiut rozkyshní honorari, prote zazvicai pokazuiut hyrshí rezuljtati, níż índeksní fondi. Vysím rokyv tomu Warren Buffet zrobiv stavku v rozmírí 1 mln. dol. na 10 rokyv na te, shco hedż-fondi prohraiut za fondovim índeksom S&P 5004, i schoże na te, shco vyn otrimaie svyi vihrash. U 1998 roczí obvalivsia fond, jakij chvalivsia tim, shco maie sered svojich radnikyv dvoch nobelívskich laureatyv, i joho obval maiże spriciniv globalnu fínansovu krizu.

Nezdatnystj tsíjejí haluzí peredbaciti ekonomicnu krizu 2008 roku takoż dobre zadokumentovana. Napriklad, u 2003-mu, lishe za 4 roki do Velikojí reczesijí, nobelívskij laureat Robert E. Lucas-molodshij zaiaviv Amerikanskíj ekonomicníj asoczíaczijí, shco «makroekonomika […] dosiahla uspíchu: její czentraljna zadaca — zapobíhanja depresijí — vże viríshena». Situaczía z korotkostrokovimi peredbacenjami skladaietsia ne nabahato krashce: tak, u kvítní 2014 roku opituvanja 67 ekonomistyv prodemonstruvalo stovydsotkovij konsensus shcodo toho, shco vydsotkoví stavki zrostut protiahom nastupnich shesti mísiaczív. Natomystj voni vpali. Sutjevo vpali.

Tim ne mensh, opituvanja pokazuiut, shco ekonomisti vvażaiut svoiu discziplínu «naibylsh naukovoiu z-pomíż soczíalnich nauk». Shco ż leżit v osnoví tsíjejí kolektivnojí víri, jaku podíliaiut universiteti, prezidenti ta milíarderi? Ci ne mali b uspíshní ta mohutní liudi buti pershimi, chto pomítit perebylshenu czínnystj pevnojí discziplíni j ne zachoce platiti za nejí?

U hipoteticnich svítach raczíonalnich rinkyv, de j postala znacna castina ekonomicnojí teorijí, tsí liudi, mabutj, tak i vcinili b. Prote istoría realjnoho svítu pokazuie, shco vse inakshe: matematicní modelí maskuiutsia pyd nauku, a hromadskystj ochoce kupuietsia na nich, pomilkovo prijmaiuci elegantní ryvnianja za empíricnu tocnystj.

Krainím prikladom tsioho może buti nadzvicainij uspích astrologiní Evangeline Adams, sered klíentyv jakojí na meżí 20 stolítja buv prezident amerikanskojí strachovojí ta ínvesticzíjnojí kompanijí Prudential Insurance, dva prezidenti Niu-Jorkskojí fondovojí bírżí, metalurgíjnij magnat Charles M. Schwab i bankir J.P. Morgan. Abi zrozumíti, comu fínansoví titani konsultuvalisia z Adams shcodo rinku, treba zhadati, shco astrología svoho casu bula technicnoiu discziplínoiu, jaka vimahala kupi astronomícnich danich ta volodínja speczíalízovanimi matematicnimi formulami. Naspravdí slovo «astrolog» u Oksfordskomu slovniku anglíjskojí movi je druhim viznacenjam dlia «matematika». Protiahom stolítj viznacenja roztashuvanja zírok bulo robotoiu matematikyv — robotoiu, shco bula motivovana ta zasnovana na poshirenomu perekonanjí, shco zírkoví karti je choroshimi provydnikami u zemnich spravach. Naikrashca astrología vimahala naikrashcojí astronomijí, a naikrashce astronomíjeju zaimalisia matematiki — same toi tip liudei, cij avtoritet zdatnij privabiti bankiryv ta fínansistyv.

Bylshe toho, koli u 1914 Adams zaareshtuvali za porushenja zakonu shtatu Niu-Jork proti astrologijí, same matematika vreshtí-resht bula vikoristana dlia její vipravdanja. Pyd cas sudovoho sluchanja její advokat Clark L. Jordan naholoshuvav na matematiczí, shcob vydryzniti praktiku, jakoiu zaimalasia joho klíentka, vyd zabobonyv, nazivaiuci astrologíu «matematicnoiu abo tocnoiu naukoiu». Adams sama prodemonstruvala tsei «naukovij» metod, procitavshi astrologícnu díagramu sina sudjí. Sudja buv vrażenij: vydpovídacka, za joho slovami, «dyishla svojich visnovkyv vnaslídok matematicnoho proczesu… Mene vlashtovuiut dokazi toho, shco tut nemaie żodnoho… elementu shachraistva».

Caryvliva sila matematiki prichovala vyd sudjí ta prestiżnich klíentyv Adams toi fakt, shco astrología gruntuietsia na vkrai nenaukovomu zasnovku, zhydno z jakim roztashuvanja zírok zdatne peredbaciti risi charakteru liudini ta perebíh liudskich sprav — napriklad, rozvitok ekonomiki. Same tsíjeju caryvlivoiu siloiu można poiasniti styiku populiarnystj fínansovojí astrologijí navítj siohodní. Istorikinia Caley Horan z Massacusetskoho technologícnoho universitetu opisuie, jak kompiuterní technologijí posprijali spravżniomu vibuchu fínansovojí astrologijí u 1970-1980-ch rokach. «U svítí fínansyv zavżdi naiavna zabobonna, kvazírelígíjna schiljnystj shukati sensu u rinkach, — każe Horan. — Technicní analítiki u velikich bankach namahaiutsia vydnaiti zakonomírností u tomu, jak rinok povodivsia raníshe, toż zvernenja do astrologijí — tse ne takij uże j velikij krok dlia nich». U 2000 roczí v USA Today proczituvali Robina Griffithsa, holovnoho technicnoho analítika HSBC (tretioho za rozmírom banku u svítí), jakij skazav, shco «bylshystj astrologícnich visnovkyv ne vitrimuiutj perevírki, ale deiakim tse vse ż vdaietsia».

Zreshtoiu, problema poliahaie ne v poklonínjí modeliam zírok, a radshe u nekriticnomu poklonínjí moví, jaku vikoristovuiut dlia jich modeliuvanja, — i níde tse ne nabulo bylshoho poshirenja, níż v ekonomiczí. Ekonomist iz Niu-Jorkskoho universitetu Paul Romer neshcodavno pocav privertati uvahu do problemi, jaku vyn nazivaie «matematizovanystiu» — spocatku v statjí «Matematizovanystj u teorijí ekonomicnoho rostu» (2015), a potym u serijí publíkaczíj u svoiemu blozí. Romer perekonanij, shco urażena matematizovanystiu makroekonomika ne zdatna rozvivatisia, jak tse maie robiti spravżnia nauka. Vyn poryvniuie debati míż sucasnimi ekonomistami iz debatami míż prichiljnikami helíoczentrizmu ta geoczentrizmu u XVI stolítjí. Romer viznaie, shco matematika może dopomohti ekonomistam proiasniti svojí mírkuvanja ta argumentaczíu. Ale povsiudnystj matematicnojí teorijí v ekonomiczí maie i serjozní nedolíki: vona stvoriuie visokij barjer dlia dostupu do sferi dlia tich, chto choce brati ucastj u profesíjnomu díalozí, i robitj perevírku cużojí roboti nadto trudomístkoiu. A naihyrshe te, shco matematizovanystj nadíliaie ekonomicnu teoríu nezaslużenim empíricnim avtoritetom.

«Ja dyishov dumki, shco slíd iz bylshim uperedżenjam stavitisia do vikoristanja matematiki, — poiasniv mení Romer. — Jakshco chtosj prijde i skaże: “Sluchaite, ja zdíjsniv ekonomicne vydkritja, jake vse zmínitj, prote jedinij sposyb joho viraziti — tse vikoristanja ídíosinkrazíj latinskojí movi”, to mi poshlemo joho do bísa, jakshco tyljki jomu ne vdastsia perekonati nas u tomu, shco taka forma spravdí absoliutno neobchydna. Ale same jomu dovedetsia dovoditi svoiu pravotu, a ne nam dovoditi, shco vyn ne maie raczijí».

Prote zaraz shirokoho poshirenja nabulo, navpaki, uperedżenja na koristj vikoristanja matematiki. Uspích takich matematikomístkich discziplín jak fízika ta chímía zabezpeciv matematicnim formulam avtoritetnu silu buti viríshaljnimi. Lord Kelvin, fízik-matematik XX storícja, viraziv tsiu «kyljkysnu oderżimystj» tak:

«Koli vi możete vimíriati te, pro shco hovorite, i viraziti joho u cislach, — tse oznacaie, shco vi shcosj znaiete pro dane javishce. A koli vi ne możete joho vimíriati… j viraziti cziframi, to vashe znanja je mízernim i nezadovíljnim».

Problematicnystj tverdżenja Kelvina poliahaie u tomu, shco vimíriuvanja ta matematika ne garantuiutj naukovoho statusu — voni garantuiutj lishe vidimystj naukovosti. Koli pripushcenja ci visnovki naukovojí teorijí je absurdnimi abo prosto chibnimi, tsiu teoríu slíd postaviti pyd sumnív i, zreshtoiu, vydchiliti. Prote ekonomika jak discziplína niní je nastyljki zaslíplenoiu avtoritetom svoho talísmanu — matematiki, — shco znacenja její teoríj perebylshuietsia ta ne kontroliuietsia.

Romer — ne pershij, chto rozvivaie kritiku matematizovanosti. U 1886 roczí statja v żurnalí “Science” zvinuvatila ekonomiku u zlovżivanjí movoiu fízicnich nauk z metoiu prichovati «porożnecu, shco chovaietsia za shirmoiu matematicnich formul». Na meżí stolítj ekonomisti Deirdre N. McCloskey u «Ritoriczí ekonomiki» (1998) ta Robert H. Nelson u praczí «Ekonomika jak relígía» (2001) stverdżuvali, shco matematika v ekonomicníj teorijí slużitj nasampered dlia transliaczijí povídomlenja: «Vi lishe podivítsia, jaka ja duże naukova».

Pyslia Velikojí reczesijí vże bulo nemożlivo ígnoruvati nespromożnystj ekonomicnojí nauki zachistiti nashu ekonomiku. U 2009 roczí nobelívskij laureat Paul Krugman namahavsia poiasniti tse v The New York Times, opublíkuvavshi svoiu versíu díagnozu matematizovanosti: «Na myi pohliad, ekonomicna profesía zbilasia zy shliachu cerez te, shco ekonomisti jak grupa prijniali krasu, zodiahnenu u vrażaiucí matematicní shati, za ístinu». Krugman nazvav «bażanja ekonomistyv… pochizuvatisia svoieiu matematicnoiu maisternystiu» «holovnoiu pricinoiu provalu tsíjejí profesijí».

Kritika matematizovanosti ne obmeżuietsia makroekonomikoiu. U 2014 roczí stenfordskij fínansovij ekonomist Paul Pfleiderer opublíkuvav statju «Chameleoni: zlovżivanja teoreticnimi modeliami u fínansach ta ekonomiczí», jaka castkovo j nashtovchnula Romera na joho rozumínja matematizovanosti. Pfleiderer zaklikav zvernuti uvahu na te, shco v ekonomicníj teorijí perevażaiutj «chameleoni» — ekonomicní modelí, «cijí zvjazki iz realjnim svítom je sumnívnimi», a «matematicna elegantnystj» u nich zamíniuie empíricnu tocnystj. Jak i Romer, Pfleiderer vimahaie vyd ekonomistyv prozorosti shcodo tsíjejí spritnojí pydmíni. «Matematicne modeliuvanja niní pydniate na takij piedestal, shco można stverdżuvati pro obgruntovanystj budj-jakojí ídejí tyljki tomu, shco vi możete zobraziti její u vihliadí modelí», — każe vyn.

Dumka pro te, shco ne lishe kyljka exczentricnich fínansistyv, a j czíla kultura może pyddatisia caram pustich extravagantnich teoríj, może zdatisia absurdnoiu. Jak możut pomiliatisia vsí tsí liudi, vsí tsí matematiki? Ja tak samo dumav, koli tyljki pocinav doslídżuvati matematizaczíu ta chitkí osnovi sucasnojí ekonomicnojí nauki. I vse ż u mene jak u doslídnika kitaiskojí relígijí viniklo vrażenja, shco ja vże baciv podybnu pomilku raníshe — u starodavniomu kitaiskomu stavlenjí do astraljnich nauk. U tí casi uriadi vkladali neimovírní hroshí v matematicní modelí zírok. Shcob oczíniuvati tsí modelí, uriadoví cinovniki musili pokladatisia na nevelikij shtat ekspertyv, jakí spravdí rozumílisia na matematiczí, — ekspertyv, rozdílenich ídeologícnim rozbratom, jakí navítj ne mohli pohoditisia shcodo toho, jak perevíriati svojí modelí. I, zvísno, popri kolektivnu víru v te, shco tsí modelí polípshat doliu kitaiskoho narodu, tsioho ne stalosia.

U svojíj maibutníj knizí «Astralna nauka v ranjoímperskomu Kitají» ístorik Daniel P. Morgan pokazuie, shco v Starodavniomu Kitají, jak i na Zachodí, naiczínjíshim tipom matematiki buli rozrachunki, prisviacení czariní bożestvennoho (u jichniomu vipadku — nebu, a v nashomu — rinku). Tak samo jak astrología ta matematika kolisj buli sinonímami na Zachodí, kitaiczí hovorili pro “li” — nauku pro kalendarí. U ranjích slovnikach tse slovo tlumacat takoż jak «obrachunok», «cisla» i «poriadok». Modelí “li”, podybno do makroekonomicnich teoríj, rozhliadalisia jak nevydjemna castina efektivnoho uriaduvanja. V odnyi iz kitaiskich klasicnich knih, «Knizí dokumentyv», legendarnij korolj-mudrecz Yao peredaie prestol svoiemu nastupniku, zhadavshi lishe odin oboviazok: «Yao skazav: “O, ti, Shune! Nebesní cisla “li” teper pokoiatsia v osobí tvojíj”».

Naidavníshij kitaiskij matematicnij tekst zhaduie astronomíu ta bożestvenne czariuvanja vże u samyi nazví — «Arifmeticna klasika Zhou-guna». Vkliucenja do nazvi slova «Zhou» apeliuie do myticnoho raiu dinastijí Zachydnoho Zhou (1045–771 rr. do n.e.), maiuci na uvazí, shco rai na Zemlí można dosiahti shliachom należnoho rozrachunku. U vstupí do teoremi Pifagora u tsíj knizí stverdżuietsia, shco «metodi, jakí Yu-van vikoristovuie dlia upravlínja svítom, buli vivedení iz tsich cisel». Tsei tekst buv virażenjam bezzaperecnojí víri u te, shco ta sama matematika, jaka keruie zírkami, keruie i svítom. Tse víra v bożestvennu, nevidimu ruku, shco nabula svoho virażenja u matematiczí. Toż vijavlenij neshcodavno fragment tekstu, shco należitj do 200 r. do n.e. j ospívuie perevahi matematiki pered humanítarnimi naukami, ne viklikaie podivu. U niomu ucenj pitaie svoho vcitelia, na shco krashce vitracati bylshe casu — na opanuvanja mistecztva promov ci mistecztva cisel. Joho vcitelj vydpovídaie: «Jakshco myi veljmishanovnij pan ne może ovolodíti oboma odrazu, to krashce vydmovitisia vyd promov i osiahnuti cisla, [adże] cisla możut hovoriti, [ale] promovi ne możut rachuvati».

Sucasní uriadi, universiteti ta biznes pydtrimuiut virobnicztvo ekonomicnojí teorijí veliceznimi kapítalami. Te same bulo i z virobnicztvom “li” u Starodavniomu Kitají. Imperator — «Sin Neba» — vitracav astronomicní sumi na vdoskonalenja matematicnich modelei zírok. Vyzjmímo do prikladu armíliarnu sferu — skażímo, dvometrovu klítku z kalíbrovanich bronzovich kylecz, znaidenu u místí Nanjing, — jaka bula poklikana predstavliati nebesnu sferu j sluhuvati dlia vízualízaczijí danich u trioch vimírach. Jak pydkresliuie Morgan, takí sferi buli bukvaljno zroblení z hroshei. Oskíljki bronza bula osnovoiu valiuti, uriadi plavili moneti tonnami, shcob vliti jich u “li”. Tse buv bożestvennij matematicnij svítovij dvihun, pobudovanij iz hotyvki, jakij osviacuvav vladu.

Grandíozní ínvesticzijí v “li” zależali vyd odnoho dalekosiażnoho pripushcenja — shco efektivne vriaduvanja, uspíshní rituali ta produktivnystj síljskoho hospodarstva czílkovito zależatj vyd tocnosti obrachunkyv “li”. Prote naspravdí żodnich prakticnich perevah vyd postíjnoho vdoskonalenja modelei “li” ne bulo. U kalendarí cisla okruhlialisia do czílich, tomu ryzniczia míż dvoma modeliami, pro jaku hariace sperecalisia v teorijí, ne mala żodnoho znacenja dlia kynczevoho produktu. Takim cinom, matematicna tocnystj lishe na pozyr dopomahala u viborí sprijatlivich dnív dlia ímperskich czeremoníj. I, zvísno, kometi, spalachi cumi i zemletrusi, kotrim tsí czeremonijí obícziali zapobíhti, dalí traplialisia. U svoiu cerhu fermeri zaimalisia svojimi spravami jak zvikli. Períodicní sprobi uriadu vprovaditi naukove upravlínja fermerskimi hospodarstvami u ryznich mísczevostiach za dopomohoiu “li” zavershuvalisia holodom ta masovimi mígraczíami.

Jak i bahato ekonomicnich modelei siohodenja, modelí “li” buli mensh vażlivimi dlia prakticnich sprav, níż dumali jichní tvorczí (i koristuvací). I, jak i niní, lishe duże nebahato liudei mohli jich rozumíti. U 101 r. do n.e. ímperator Wudí doruciv biurokratam visokoho rangu — vkliucno z Velikim Direktorom Zírok — stvoriti nove “li”, jake bi proslavilo pocatok joho shliachu do bezsmertia. Biurokrati vydmovilisia vyd zavdanja, bo «ne mohli zaimatisia matematikoiu», i rekomenduvali ímperatoru peredati tsiu robotu ekspertam.

Debati tsich drevních ekspertyv z “li” raziuce podybní do debatyv sucasnich ekonomistyv. U 223 roczí do ímperatora zvernulisia z klopotanjam shcodo zatverdżenja eksperimentyv dlia perevírki novojí modelí lí, jaku rozrobiv pomycnik direktora astronomícnoho biuro na ímja Han Yi.

Na cas podanja klopotanja modelj Hana Yi ta modelj joho supernika, tak zvana «Nebesna íkona», vże tri roki jak prochodili proczes «komentuvanja», «poryvnianja» ta «obmínu». Tim ne mensh, níchto ne myh dyiti zhodi shcodo toho, kotra z nich bula krashcoiu. Jakshco vże na te pyshlo, to ne bulo dosiahnuto żodnich domovlenostei i shcodo toho, jak jich slíd perevíriati.

Vreshtí-resht dlia viríshenja superecki proveli vydkritij eksperiment iz peredbacenja soniacnich zatemnenj ta helíakticnich schodyv. Z nashojí perspektivi mi rozumíjemo, shco tsei eksperiment mav sutjeví nedolíki. Helíakticnij schyd (persha vidimystj) planet zależit vyd nematematicnich faktoryv, takich jak zyr i atmosferní umovi. Ne każuci vże pro oczíniuvanja rezuljtatyv eksperimentu, jake bulo provedene za zrazkom oczíniuvanja zmahanj lucnikyv. Lucniki nabirali ocki za blizjkystj do «jablucka» bez urachuvanja zahaljnojí tocnosti. Ekvivalentom v ekonomicníj teorijí może buti visoka oczínka modelí za uspich u prognozuvanjí korotkostrokovich rinkyv — popri te, shco tsia modelj ne spromohlasia peredbaciti Veliku reczesíu.

Vse tse ne znacitj, shco modelí “li” ne nesli żodnojí koristi abo buli nenaukovimi u svojíj osnoví. U bylshostí vipadkyv eksperti z “li” buli spravżními matematikami-vírtuozami, shco czínuvali czílísnystj svoiejí discziplíni. Popri te, shco jichní modelí spiralisia na chibní pripushcenja — napriklad, shco Zemlia je czentrom kosmosu, — voni spravdí spraciovuvali dlia peredbacenja ruchu nebesnich svítil. Jakim bi nedoskonalim ne buv toi vydkritij eksperiment, vyn pokazuie, shco krashca prognosticna sila bula naivażlivíshoiu cesnotoiu teorijí. Vse tse vydpovídaie kriteríam realjnojí nauki — i kitaiska astronomía rozvivalasia jak nauka, aż poki ne dosiahla meż, oznacenich její vichydnimi pripushcenjami.

Odnak nícoho naukovoho ne bulo u vírí v te, shco tocne “li” zdatne pokrashciti rezuljtati ritualyv, síljskoho hospodarstva ci polítiki uriadu. Ne bulo nícoho naukovoho i v Zalí Svítla — v chramí ímperatora, pobudovanomu za zrazkom magícnoho kvadrata. Tam za dopomohoiu cislovoho ritualjnoho żestu Sin Nebes, na dumku joho sucasnikyv, spriamovuvav nevidimij poriadok nebes dlia proczvítanja liudstva. Tse bula kvazí-teología, víra v te, shco nebesní — matematicní — zakonomírností można vikoristovuvati dlia modeliuvanja budj-jakoho javishca u prirodí, v políticzí i navítj u liudskomu organízmí. Makro- ta míkrokosm sprijmali jak masshtabovaní vydbitki odin odnoho, jak ínj i jan v unifíkuiucomu bacenjí matematiki jak spasínja. Dorohí pristrojí, shtat, biurokratía, debati, zmahanja — vse tse svídcilo pro bożestvenno avtoritetnu silu matematiki. Rezuljtatom — jak todí, tak i zaraz — stala pereoczínka matematicnich modelei, zasnovana na nenaukovomu perebylshenjí jichniojí koristi.

Nespravedlivo bulo b zvinuvacuvati davniokitaiskich ekspertyv iz “li” u psevdonaukovomu zlovżivanjí svojími teoríami. U tsich liudei ne bulo inshoho sposobu viznacenja naukovojí jakosti svojich pripushcenj ta teoríj — adże «nauki» u její formalízovanomu, postprosvítniczkomu sensí naspravdí shce ne ísnuvalo. Prote siohodní czílkom realjno provesti bodai hrubí meżí míż naukoiu ta psevdonaukoiu, astronomíjeju ta astrologíjeju. Hipoteticní teorijí — vyd teoríj ekonomistyv do teoríj konspírologyv — ne je psevdonaukovimi za svoieiu sutju. Teorijí zmovi możutj buti dositj dotepnimi, ba, navítj povcaljnimi poliotami fantazijí. Voni staiutj psevdonaukovimi lishe todí, koli robliat krok vyd vihadki do faktu bez dostatnich dokazyv.

Paul Romer perekonanij u tomu, shco joho kolegi-ekonomisti znaiut pravdu pro svoiu discziplínu, ale ne chocut její viznavati. «Jakshco vam vdastsia vtertisia tsim liudiam u dovíru, voni vam skażut, shco hraiut u veliku hru, — skazav vyn mení. — Voni skażut: “Paule, może, ti j maiesh raczíu, ale tse vistavliaie nas u duże pohanomu svítlí, i cerez tse nam bude vażko verbuvati molodj”».

Zdavalosia b, vimahati bylshojí cesnosti czílkom doczíljno, ale tut mi vichodimo z pripushcenja, shco ekonomisti rozumíjut nepevnystj zvjazku míż matematicnimi modeliami j naukovoiu legitimnystiu. Naspravdí ż bahato z nich vvażaiut, shco tsei zvjazok ocevidnij — zovsím jak u davniomu Kitají, de zvjazok míż “li” ta realjnystiu sprijmavsia jak shcosj samo soboiu zrozumíle. Rozmírkovuiuci u 1999 roczí pro te, shco robit ekonomiku naukovíshoiu za reshtu soczíaljnich nauk, harvardskij ekonomist Richard B Freeman dyishov do takoho poiasnenja: ekonomika «privabliuie siljníshich studentyv [níż polítología ci soczíología], a nashí kursi vimahaiut krashcoho znanja matematiki». U «Żitjí laureatyv» (2004) Robert Emerson Lucas-molodshij spívaie odu vażlivostí matematiki: «Ekonomicna teoría — tse i je matematicnij analíz. Vse reshta — prosto kartinki i rozmovi». Lucasove blahohovínja pered matematikoiu privoditj joho do prijniatja metodu, jakij można opisati chíba jak pydriv empíricnojí nauki:

«Konstruiuvanja teoreticnich modelei — osj nash sposyb navesti lad u svoiemu sposobí mislenja pro svít. Prote tsei proczes neodmínno peredbacaie ígnoruvanja pevnich svídcenj abo alternativnich teoríj, vimahaie zalishiti jich ostoronj. Tse może buti vażko — bo fakti je fakti — ta inkoli moia pydsvídomystj vikonuie take abstraguvanja za mene: ja prosto ne bacu deiakí daní abo alternativní teorijí».

Navítj dlia tich, chto pohodżuietsia z Romerom, konflíkt ínteresyv use odno stanovitj problemu. Navíshco skepticno nalashtovanim astronomam staviti pyd sumnív víru ímperatora u svojí modelí? U telefoníj rozmoví Daniel Hausman, ekonomicnij fílosof iz Viskonsinskoho universitetu, skazav mení priamo: «Vydkidaiuci silu teorijí, vi skidaiete ekonomistyv iz jichnich prestolyv. A voni ne chocut upodybniuvatisia do soczíologyv».

George F. DeMartino, ekonomist i speczíalíst z etiki v Denverskomu universitetí, opisuie tsiu problemu z ekonomicnojí tocki zoru. «V ínteresach profesijí provoditi analíz movoiu, nedostupnoiu dlia nespeczíalístyv, a casto i dlia castini ekonomistyv, — poiasniuie vyn mení. — Naspravdí, v takij sposyb mi monopolízuvali tsei vid ekspertnoho znanja, i komu jak ne nam krashce znati, jaku vladu tse nam daie».

Usí ekonomisti, z jakimi ja hovoriv, pohodżuvalisia, shco konflíkt ínteresyv duże problematicnij dlia zbereżenja naukovojí dobrocesnosti jichniojí haluzí — prote lishe tí z nich, cijí umovi praczevlashtuvanja ne dozvoliali universitetam zvyljniti jich z roboti, buli hotoví dati dozvyl na publíkaczíu svojich slyv. «U haluzí ekonomiki ta fínansyv, jakshco ja namahaiusia viríshiti, ci napisati shcosj na koristj bankiryv abo proti nich, ja znaiu: jakshco tse shcosj sprijatlive, to vono może prinesti mení veceriu u Manhettení z vplivovimi liudjmi, — każe Pfleiderer . — Ja pisav statjí, jakí ne zapobíhali pered bankirami, ale ja robiv tse, koli mav postyinij kontrakt z universitetom».

Isnuie takoż i shce odna problema — logícna pomilka neokupnich vitrat. Koli vi vże vklali koshti v armíliarnu sferu, vam duże vażko viznati, shco vona ne pracziuie tak, jak bulo obícziano. Tak samo j deiakim ekonomistam vażko viznati pravdu, stiknuvshisj iz brakom prognosticnojí tocnosti u svojíj profesijí. Natomystj znacno prostyshe píti va-bank, jak tse zrobiv John H. Cochrane, ekonomist iz Cikagskoho universitetu. Problema ne u nadmírí matematiki, — pishe vyn u vydpovídj na Krugmanovu postreczesíjnu spovídj z kaiatjam u 2009 roczí, — a, radshe, v tomu, shco «u nas její nedostatnio». Nechai astrología ne pracziuie, ale tse lishe tomu, shco armíliarna sfera nedostatnio velika, a ryvnianja nedostatnio choroshí.

Jakbi perebudova ekonomiki zależala vikliucno vyd ekonomistyv, todí matematizaczía, konflíkt ínteresyv ta logícna pomilka neokupnich vitrat czílkom mohli b vijavitisia nezdolannimi. Na shcastia, neeksperti takoż berut ucastj u rinku ekonomicnojí teorijí. Jakshco liudi ne zvyljniatsia vyd zacarovanosti titulami doktoryv nauk, a Nobelívskí premijí j dalí prisudżuvatimutj za stvorenja skladnich matematicnich teoríj, to tsí teorijí zalishatimutsia czínnimi. Jakshco liudi v nich rozcaruiutsia, to czínnystj tsich teoríj rízko vpade.

Ekonomisti, jakí raczíonalízuiut czínnystj svoiejí discziplíni, możut zvucati duże perekonlivo — osoblivo vrachovuiuci, shco na jichniomu boczí prestiż ta matematizovanystj. Prote nemaie żodnojí pricini dalí jím víriti. Znevażlive díjeslovo «raczíonalízuvati» vże same po sobí zasteríhaie shcodo matematizovaností, nahaduiuci nam pro te, shco mi casto obmaniuiemo odin odnoho, vidaiuci svojí zazdalehídj sformovaní sudżenja, uperedżenja ta ídeologícní poziczijí za «raczíonaljní». «Raczíonalnystj» — tse slovo, jake plutaie pravdu z matematicnim dovedenjam. Buti raczíonalnim oznacaie prosto dumati rozrachunkami — na kshtalt tich rozrachunkyv, shco keruiut geometríjeju zírok. I vse ż doki matematicna teoría je ostatocnim arbítrom ístini, ryznicziu míż naukoiu ta psevdonaukoiu zrozumíti vażko. Rezuljtatom tsioho je takí liudi, jak sudja u spraví Evangeline Adams abo Sin Nebes u Starodavniomu Kitají, jakí dovíriaiut matematicníj tocností teoríj, ne vrachovuiuci jichniojí rezuljtativnosti — tobto liudi, jakí plutaiut matematiku z naukoiu, a raczíonalnystj iz realnystiu.

Bylshe nemaie vipravdanj dlia povtorenja tsíjejí pomilki u vipadku ekonomicnojí teorijí. Ponad stolítja hromadskystj poperedżali pro tse, i vże vsím zrozumílo, jak ruchatisia dalí. Nastav cas pripiniti vitracati nashí hroshí j viznati, kim naspravdí je tsí pervosviashceniki — obdarovanimi speczíalístami z soczíalnich nauk, jakí duże profesíjno vmíutj stvoriuvati matematicní poiasnenja ekonomiki, prote, jak i astrologi v minulomu, ne zdatní prognozuvati maibutnie.

Text inshimi abetcami »

Nova astrologîa

Fetishizuiuci matematicjny modelie, economisti peretvorili economicu na visocooplaceuvanu psevdonaucu.

Z ceasyv fínansovoí crizi 2008 rocu coledgie ta universiteti sticaiutsea z dedalie bylshim tiscom viznaciti neobchydny disçiplíni ta scorotiti reshtu predmetyv. U 2009 roçie Universitet shtatu Vashington ogolosiv pro lícvidaçíu catedri teätru i tançeu, catedri soçiologîí hromad ta sieljskoí miesçevosti, a tacogj programu pydgotovcui bacalavra za speçíalnysteu «Niemeçka mova». Toho samoho rocu Dergeavnij universitet u miestie Lafayette, shtat Luízíana, zacriv programu pydgotovcui bacalavra filosofií. U 2012 roçie Universitet Emory v Atlantie pokynciv z catedroiu vízualnich misteçtv i programoiu z geurnalísticui. I scorocenia ne obmegeuiutsea humanítarnimi naucami: u 2011 roçie shtat Texas oholosiv pro zacritia polovini dergeavnich program pydgotovcui bacalavryv u galuzie fízicui. Navietj tam, de ne vydbulosea scorocenj, vishie zamorozili zarplati vicladaciev i zmenshili biudgeti catedr.

Vtiem, popri brac fínansuvania, popit na universitetskich economistyv tyljcui zrostaie. Zgydno z soçíologîcjnim dosliedgeniam, opublícovanim u 2015 roçie u geurnalie “Journal of Economic Perspectives”, medíanna zarplata vicladaciev economicui u 2012 pydnealasj do 103 tis. dol. — na maige 30 tis. bylshe, nieg’ zarplata vicladaciev soçíologîí. Dlea 10% top-economistyv tsea çifra seagnula 160 tis. dolaryv — sumi, visceoí navietj za tu, na iacu mogeutj rozrachovuvati predstavnicui nastupnoí naibylsh pributcovoí academicjnoí disçiplíni — ingenerîí. Tsie danie, iac nagoloshuiut avtori dosliedgenia, ne vcleuceaiut inshy dgerela dochodu, tacy iac honorari za consultatsîí dlea bancyv ta hedg’-fondyv, cotry, iac mogjna dyznatisea z documentalnoí striecjcui “Inside Job” (2010), ceasto stanovleat sutjevy sumi. (Tac, Ben Bernanke, colishnii academicjnii economist ta colishnii golova Federalnoí rezervnoí sistemi USA, zarobleaie 200–400 tis. dol. za odin vízit.)

Nova astrologîa

Fetisjizuiuci matematicjny modelie, economisti peretvorili economicu na visocooplaceuvanu psevdonaucu.

Z ceasyv fínansovoí crizi 2008 rocu coledgie ta universiteti sticaiutsea z dedalie bylxim tiscom viznaciti neobchydny disçiplíni ta scorotiti rexjtu predmetyv. U 2009 roçie Universitet sjtatu Vasjington ogolosiv pro lícvidaçíu catedri teatru i tançeu, catedri soçiologîí hromad ta sieljskoí miesçevosti, a tacogj programu pydgotovcui bacalavra za speçíalnysteu «Niemeçka mova». Toho samoho rocu Dergeavnij universitet u miestie Lafayette, sjtat Luízíana, zacriv programu pydgotovcui bacalavra filosofií. U 2012 roçie Universitet Emory v Atlantie pokynciv z catedroiu vízualnich misteçtv i programoiu z geurnalísticui. I scorocenia ne obmegeuiutsea humanítarnimi naucami: u 2011 roçie sjtat Texas oholosiv pro zacritia polovini dergeavnich program pydgotovcui bacalavryv u galuzie fízicui. Navietj tam, de ne vydbulosea scorocenj, visjie zamorozili zarplati vicladaciev i zmenxili biudgeti catedr

Nova astrologîa

Fetishizuiuci matematicjny modelie, economisti peretvorili economicu na visocooplaceuvanu psevdonaucu.

Z ceasyv fínansovoí crizi 2008 rocu coledgie ta universiteti sticaiutsea z dedalie bylshim tiscom viznaciti neobchydny disçiplíni ta scorotiti reshtu predmetyv. U 2009 roçie Universitet shtatu Vashington ogolosiv pro lícvidaçíu catedri teatru i tançeu, catedri soçiologîí hromad ta sieljskoí miesçevosti, a tacogj programu pydgotovcui bacalavra za speçíalnysteu «Niemeçka mova». Toho samoho rocu Dergeavnij universitet u miestie Lafayette, shtat Luízíana, zacriv programu pydgotovcui bacalavra filosofií. U 2012 roçie Universitet Emory v Atlantie pokynciv z catedroiu vízualnich misteçtv i programoiu z geurnalísticui. I scorocenia ne obmegeuiutsea humanítarnimi naucami: u 2011 roçie shtat Texas oholosiv pro zacritia polovini dergeavnich program pydgotovcui bacalavryv u galuzie fízicui. Navietj tam, de ne vydbulosea scorocenj, vishie zamorozili zarplati vicladaciev i zmenshili biudgeti catedr.

Nova astrologîa

Fetisjizuiuci matematicjny modelie, economisti peretvorili economicu na visocooplaceuvanu psevdonaucu.

Z ceasyv fínansovoí crizi 2008 rocu coledgie ta universiteti sticaiutsea z dedalie bylxim tiscom viznaciti neobchydny disçiplíni ta scorotiti rexjtu predmetyv. U 2009 roçie Universitet sjtatu Vasjington ogolosiv pro lícvidaçíu catedri teatru i tançeu, catedri soçiologîí hromad ta sieljskoí miesçevosti, a tacogj programu pydgotovcui bacalavra za speçíalnysteu «Niemeçka mova». Toho samoho rocu Dergeavnij universitet u miestie Lafayette, sjtat Luízíana, zacriv programu pydgotovcui bacalavra filosofií. U 2012 roçie Universitet Emory v Atlantie pokynciv z catedroiu vízualnich misteçtv i programoiu z geurnalísticui. I scorocenia ne obmegeuiutsea humanítarnimi naucami: u 2011 roçie sjtat Texas oholosiv pro zacritia polovini dergeavnich program pydgotovcui bacalavryv u galuzie fízicui. Navietj tam, de ne vydbulosea scorocenj, visjie zamorozili zarplati vicladaciev i zmenxili biudgeti catedr

Nova astrologîa

Fetisjizuiuci matematicjny modelie, economisti peretvorili economicu na visocooplaceuvanu psevdonaucu.

Z ceasyv fínansovoí crizi 2008 rocu coledgie ta universiteti sticaiutsea z dedalie bylxim tiscom viznaciti neobchydny disçiplíni ta scorotiti rexjtu predmetyv. U 2009 roçie Universitet sjtatu Vasjington ogolosiv pro lícvidaçíu catedri teatru i tançeu, catedri soçiologîí hromad ta sieljskoí miesçevosti, a tacogj programu pydgotovcui bacalavra za speçíalnysteu «Niemeçka mova». Toho samoho rocu Dergeavnij universitet u miestie Lafayette, sjtat Luízíana, zacriv programu pydgotovcui bacalavra filosofií. U 2012 roçie Universitet Emory v Atlantie pokynciv z catedroiu vízualnich misteçtv i programoiu z geurnalísticui. I scorocenia ne obmegeuiutsea humanítarnimi naucami: u 2011 roçie sjtat Texas oholosiv pro zacritia polovini dergeavnich program pydgotovcui bacalavryv u galuzie fízicui. Navietj tam, de ne vydbulosea scorocenj, visjie zamorozili zarplati vicladaciev i zmenxili biudgeti catedr

Nova astrología

Fetiszizuiuci matematiċny modelí, economisti peretvorili economicu na visocooplaceuvanu psevdonaucu.

Z ceasyv fínansovoí crizi 2008 rocu coledgí ta universiteti sticaiutsea z dedalí bylszim tiscom viznaciti neobchydny disçiplíni ta scorotiti resztu predmetyv. U 2009 roçí Universitet sztatu Vaszington ogolosiv pro lícvidaçíu catedri teatru i tançeu, catedri soçiologîí hromad ta síljskoí mísçevosti, a tacoġ programu pydgotovcki bacalavra za speçíalnysteu «Nímeçka mova». Toho samoho rocu Dergeavnij universitet u místí Lafayette, sztat Luízíana, zacriv programu pydgotovcki bacalavra filosofií. U 2012 roçí Universitet Emory v Atlantí pokynciv z catedroiu vízualnich misteçtv i programoiu z żurnalísticki. I scorocenia ne obmegeuiutsea humanítarnimi naucami: u 2011 roçí sztat Texas oholosiv pro zacritia polovini dergeavnich program pydgotovcki bacalavryv u galuzí fízicki. Navítj tam, de ne vydbulosea scorocenj, viszí zamorozili zarplati vicladacív i zmenszili biudgeti catedr.

Nova astrología

Fetiszizuiuczi matematiczny modelie, economisti peretvorili economicu na visocooplaczuvanu psevdonaucu.

Z czasyv finansovoí crizi 2008 rocu coledżie ta universiteti sticaiutsea z dedalie bylszim tiscom viznacziti neobchydny disciplieni ta scorotiti resztu predmetyv. U 2009 rocie Universitet sztatu Vaszington ogolosiv pro licvidacíu catedri teatru i tanceu, catedri sociologií hromad ta sieljskoí miescevosti, a tacoż programu pydgotovki bacalavra za specíalnysteu «Niemetska mova». Toho samoho rocu Derżavnij universitet u miestie Lafayette, sztat Luízíana, zacriv programu pydhotovcki bacalavra filosofií. U 2012 rocie Universitet Emory v Atlantie pokyncziv z catedroiu vizualnich mistetstv i programoiu z żurnalistiki. I scoroczenia ne obmeżuiutsea humanitarnimi naucami: u 2011 rocie sztat Texas oholosiv pro zacritia polovini derżavnich program pydgotovcki bacalavryv u haluzie fízicki. Navietj tam, de ne vydbulosea scoroczenj, viszie zamorozili zarplati vicladaczyv i zmenszili biudżeti catedr.

Nova astrología

Fetiszizuiuczi matematiczny modelie, ekonomisti peretvorili ekonomiku na visokooplaczuvanu psevdonauku.

Z czasyv finansovoí krizi 2008 roku koledżie ta universiteti stikaiutsea z dedalie bylszim tiskom viznacziti neobchydny disciplieni ta skorotiti resztu predmetyv. U 2009 rocie Universitet sztatu Vaszington oholosiv pro likvidacíu katedri teatru i tanceu, katedri sociologií hromad ta sieljskoí miescevosti, a takoż programu pydhotovki bakalavra za specíalnysteu «Niemetska mova». Toho samoho roku Derżavnij universitet u miestie Lafayette, sztat Luízíana, zakriv programu pydhotovki bakalavra filosofií. U 2012 rocie Universitet Emory v Atlantie pokyncziv z katedroiu vizualnich mistetstv i programoiu z żurnalistiki. I skoroczenia ne obmeżuiutsea humanitarnimi naukami: u 2011 rocie sztat Texas oholosiv pro zakritia polovini derżavnich program pydgotovki bakalavryv u haluzie fíziki. Navietj tam, de ne vydbulosea skoroczenj, viszie zamorozili zarplati vikladaczyv i zmenszili biudżeti katedr.

OBHOVORENNIA