Csomu narody tak pragnutt buty zsertvamy

«Znacsno legsze pryjniaty status zsertvy, nizs status peremozscia. Bo zsertva ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce vyawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijlyvym – vynen lysze htoss inszyj».

guy_sorman

«Barak Obama rozcsaruvav japonciv», – poasniuvav meni Naoki Inose, vydatnyj pyssmennyk-patriöt, jakyj v 2012 r. buv obranyj merom Tokio. Ja vyslovyv jomu svoe zdyvuvannia, bo hiba ne Obama stav perszym amerykansskym prezydentom, jakyj pryihav u Hiroshimu, aby rozmyslyty?

«My spodivalysia, – kazav Inose, – sco vin vybacsyttsia vid imeni amerykansskogo narodu za zlocsyn, vcsynenyj u 1945 r. proty Japonii». Z panoramnyh vikon komfortabellnoi villy mogo spiwrozmownyka ja bacsyv hmarocsosy Tokio, jake vzse shozse na Manhetten, ale krasce organizovane.

Meni zdaettsia, sco Inose predstawliae dumku, jaka perevazsae sered jogo spiwvitcsyznykiv, sco japonci vvazsautt sebe zsertvamy svitovoi vijny, todi jak vony buly jii pryzvidciamy. Rujnuvannia Tokio u 1945 r. i dvi atomni bomby, skynuti na Hiroshimu i Nagasaki, sterly desiatt poperednih rokiv, vprodowzs jakyh japonsska armìa zsorstoko kolonizuvala Azìu.

Na protyvagu nimciam, japonci nikoly ne analizuutt mynule, nikoly ne zajmalysia samokrytykou, i vyawliaettsia, sco najmolodszi je najbillszymy neviglasamy i najbillsze shyllni vvazsaty sebe zsertvamy.

Inose, jakyj bagato napysav pro tradycijnu japonssku cyvilizacìu, ne zaperecsue japonsskogo imperìalizmu, ale vvazsae, sco jszlosia lysze pro blidu kopìu zahidnogo kolonìalizmu. Cia japonsska cyvilizacìa, jaku vin opysue jak cilkom garmonijnu do pryblyzno 1850 r., bula zrujnovana zahidnykamy, koly vony zmusyly Japonìu vidkrytysia do reszty svitu. Hiroshima bula lysze finallnym aktom stolittia agresii.

Cia versìa perepysanoi istorii, jaku nazyvautt «nostallgìeu za Edo (tak kolyss nazyvaloss Tokio)», zaraz u modi. Ja ne mau namiru sperecsatysia z Inose (ja utrymawsia vid ciogo, tomu sco ce bulo b nevvicslyvo), prosto hocsu pomirkuvaty pro nyniszniu spokusu narodiv vvazsaty sebe zsertvamy, a ne vidpovidacsamy i navitt peremozsciamy v istorii.

Japonìa je lysze odnym prykladom cìei shyllnosti do viktymizmu – pislia togo jak vprodowzs tryvalogo csasu vona bula vojownycsou i dominuucsou derzsavou.

Kytajsskyj oficijnyj dyskurs je shozsym, tomu sco keriwnyky Pekinu vyprawdovuutt usi svoi dii, navitt agresywni, satysfakcìeu za prynyzsennia, sprycsyneni zahidnykamy, navitt komunistycsnu revoliucìu 1949 r.

Korejci, zsertvy japonsskoi kolonizacii z 1911 po 1945 r. – odne pokolinnia v tysiacsolitnij istorii, – dotrymuuttsia shozsoi linii, tomu sco nisco ne vydaettsia jim vazslyviszym, anizs otrymuvaty vybacsennia i vidszkoduvannia.

Viktymizm, ocsevydno, takozs mae svoih adeptiv v Ewropi, i najkrascym prykladom je Awstrìa, jaka hocse zmusyty nas dumaty, sco vona je zsertvou nacyzmu, todi jak v 1938 r. nacystsskyh «zagarbnykiv» na csoli z Hitlerom, synom cìei krainy, zustricsaly z entuziäzmom.

Sce dyvovyzsniszym je bazsannia deakyh krain pryednatysia do bloku zsertv «genocydu». Cej termin bulo stvoreno dlia togo, aby oznacsyty Holokost jewreiv z boku nacystiv, jakyj ne mav vidomyh istorycsnyh precedentiv. Jurydycsne oznacsennia OON je csitkym: vono vymagae, aby pewnyj uriad nakazav znyscyty do nogy pewnyj narod z ogliadu na jogo rasu csy religìu.

Masove vbywstvo tutsi v Ruändi potrapliae v ciu kategorìu, popry te, sco vreszti-reszt tutsi povernuly sobi vladu. Csy mozslyvo uavyty sobi, aby jewrejsska armìa vziala Berlin v 1945 r.?

Sered kandydativ na vyznannia zsertvamy genocydu tovarystva virmeniv u vygnanni – uzse try pokolinnia – je odnymy z najbillsz napoleglyvyh i mozsutt rozrahovuvaty na dostatnij vplyv u Francii ta SSA dlia togo, aby francuzzkyj ta nimecckyj parlamenty nadaly jim cej «vyscyj» status zsertvy.

Dumky istorykiv z ciogo pryvodu rozdilylysia, pozaak vony ne zaperecsuutt, sco tureccke vijssko masovo vbyvalo virmeniv v Turecscsyni v 1917 r., ale vodnocsas virmensske vijssko napadalo na turkiv na rosijsskomu fronti.

V SSA deaki afroämerykansski intelektuäly, jak-ot Kornel West, obstouutt te, aby rabstvo csornoszkiryh vyznaly «genocydom». Cej termin mig by zastosovuvatysia radsze do indìanciv u dvoh Amerykah, ale ostannim brakue krasnomownyh recsnykiv.

Donaldovi Trumpu, jakyj dolucsaettsia do cìei hvyli viktymizmu, vdaettsia perekonaty znacsnu csastynu amerykanciv u tomu, sco vony takozs je zsertvamy kytajciv, jaki v nyh «kradutt robotu», meksykanciv, jaki «ǵvaltuutt jihnih docsok», ta ewropejciv, jaki ne platiatt za vijsskovyj zahyst, jakyj jim nadae SSA.

Csym zumowlenyj uspih cìei viktymistsskoi rytoryky? Meni zdaettsia, sco, jak i budd-jaka ideologìa, viktymizm zaminiae znannia; prykydatysia zsertvou pereszkodzsae vywcsenniu skladnosti istorii.

I dlia usih tyh, hto ototozsniue sebe iz viktymistsskym dyskursom, bez sumnivu, znacsno legsze pryjniaty status zsertvy, nizs status peremozscia, tomu sco zsertva – za oznacsenniam – ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce vyawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijlyvym. Vynen lysze htoss inszyj.

 

Chomu narody tak prahnutt buty zhertvamy

«Dlia usix tyx, xto ototozhniuie sebe iz viktymistsskym dyskursom, bez sumnivu, znachno lehshe pryiniaty status zhertvy, nizh status peremozhcia, tomu scho zhertva – za oznachenniam – ne ie vidpovidallnoiu za svoiu doliu, a ce vyiavliaiettsia dlia dekoho duzhe zaspokiilyvym. Vynen lyshe xtoss inshyi»

guy_sorman
«Barak Obama rozcharuvav iaponciv», – poiasniuvav meni Naoki Inose, vydatnyi pyssmennyk-patrìot, iakyi v 2012 r. buv obranyi merom Tokìo. Ia vyslovyv iomu svoie zdyvuvannia, bo xiba ne Obama stav pershym amerykansskym prezydentom, iakyi pryïxav u Xirosimu, aby rozmyslyty? «My spodivalysia, – kazav Inose, – scho vin vybachyttsia vid imeni amerykansskoho narodu za zlochyn, vchynenyi u 1945 r. proty Iaponiï». Z panoramnyx vikon komfortabellnoï villy moho spivrozmovnyka ia bachyv xmarochosy Tokìo, iake vzhe sxozhe na Manhetten, ale krasche organizovane. Meni zdaiettsia, scho Inose predstavliaie dumku, iaka perevazhaie sered ioho spivvitchyznykiv, scho iaponci vvazhaiutt sebe zhertvamy svitovoï viiny, todi iak vony buly ïï pryzvidciamy. Ruinuvannia Tokìo u 1945 r. i dvi atomni bomby, skynuti na Xirosimu i Nahasaki, sterly desiatt poperednix rokiv, vprodovzh iakyx iaponsska armïa zhorstoko kolonizuvala Azïu.

Na protyvahu nimciam, iaponci nikoly ne analizuiutt mynule, nikoly ne zaimalysia samokrytykoiu, i vyiavliaiettsia, scho naimolodshi ie naibillshymy nevihlasamy i naibillshe sxyllni vvazhaty sebe zhertvamy. Inose, iakyi bahato napysav pro tradyciinu iaponssku cyvilizacïu, ne zaperechuie iaponsskoho imperìalizmu, ale vvazhaie, scho jshlosia lyshe pro blidu kopïu zaxidnoho kolonìalizmu. Cia iaponsska cyvilizacïa, iaku vin opysuie iak cilkom harmoniinu do pryblyzno 1850 r., bula zruinovana zaxidnykamy, koly vony zmusyly Iaponïu vidkrytysia do reshty svitu. Xirosima bula lyshe finallnym aktom stolittia agresiï. Cia versïa perepysanoï istoriï, iaku nazyvaiutt «nostallhïeiu za Edo (tak kolyss nazyvaloss Tokìo)», zaraz u modi. Ia ne maiu namiru sperechatysia z Inose (ia utrymavsia vid cioho, tomu scho ce bulo b nevvichlyvo), prosto xochu pomirkuvaty pro nynishniu spokusu narodiv vvazhaty sebe zhertvamy, a ne vidpovidachamy i navitt peremozhciamy v istoriï.

Iaponïa ie lyshe odnym prykladom cïeï sxyllnosti do viktymizmu – pislia toho iak vprodovzh tryvaloho chasu vona bula voiovnychoiu i dominuiuchoiu derzhavoiu. Kytaisskyi oficiinyi dyskurs ie sxozhym, tomu scho kerivnyky Pekinu vypravdovuiutt usi svoï diï, navitt agresyvni, satysfakcïeiu za prynyzhennia, sprychyneni zaxidnykamy, navitt komunistychnu revoliucïu 1949 r. Koreici, zhertvy iaponsskoï kolonizaciï z 1911 po 1945 r. – odne pokolinnia v tysiacholitnii istoriï, – dotrymuiuttsia sxozhoï liniï, tomu scho nischo ne vydaiettsia ïm vazhlyvishym, anizh otrymuvaty vybachennia i vidshkoduvannia. Viktymizm, ochevydno, takozh maie svoïx adeptiv v Evropi, i naikraschym prykladom ie Avstrïa, iaka xoche zmusyty nas dumaty, scho vona ie zhertvoiu nacyzmu, todi iak v 1938 r. nacystsskyx «zaharbnykiv» na choli z Hitlerom, synom cïeï kraïny, zustrichaly z entuzìazmom.

Sche dyvovyzhnishym ie bazhannia deiakyx kraïn pryiednatysia do bloku zhertv «henocydu». Cei termin bulo stvoreno dlia toho, aby oznachyty Holokost ievreïv z boku naci, iakyi ne mav vidomyx istorychnyx precedentiv. Iurydychne oznachennia OON ie chitkym: vono vymahaie, aby pevnyi uriad nakazav znyschyty do nohy pevnyi narod z ohliadu na ioho rasu chy religïu. Masove vbyvstvo tutsi v Ruandi potrapliaie v ciu kategorïu, popry te, scho vreshti-resht tutsi povernuly sobi vladu. Chy mozhlyvo uiavyty sobi, aby ievreisska armïa vziala Berlin v 1945 r.? Sered kandydativ na vyznannia zhertvamy henocydu tovarystva virmeniv u vyhnanni – uzhe try pokolinnia – ie odnymy z naibillsh napolehlyvyx i mozhutt rozraxovuvaty na dostatnii vplyv u Franciï ta SSHA dlia toho, aby francuzzkyi ta nimecckyi parlamenty nadaly ïm cei «vyschyi» status zhertvy. Dumky istorykiv z cioho pryvodu rozdilylysia, pozaiak vony ne zaperechuiutt, scho tureccke viissko masovo vbyvalo virmeniv v Turechchyni v 1917 r., ale vodnochas virmensske viissko napadalo na turkiv na rosiisskomu fronti.

V SSHA deiaki afroamerykansski intelektualy, iak-ot Kornel Vest, obstoiuiutt te, aby rabstvo chornoshkiryx vyznaly «henocydom». Cei termin mih by zastosovuvatysia radshe do indìanciv u dvox Amerykax, ale ostannim brakuie krasnomovnyx rechnykiv. Donalldovi Trampu, iakyi doluchaiettsia do cïeï xvyli viktymizmu, vdaiettsia perekonaty znachnu chastynu amerykanciv u tomu, scho vony takozh ie zhertvamy kytaiciv, iaki v nyx «kradutt robotu», meksykanciv, iaki «gvaltuiutt ïxnix dochok», i evropeiciv, iaki ne platiatt za viisskovyi zaxyst, iakyi ïm nadaie SSHA.

Chym zumovlenyi uspix cïeï viktymistsskoï rytoryky? Meni zdaiettsia, scho, iak i budd-iaka ideologïa, viktymizm zaminiaie znannia; prykydatysia zhertvoiu pereshkodzhaie vyvchenniu skladnosti istoriï. I dlia usix tyx, xto ototozhniuie sebe iz viktymistsskym dyskursom, bez sumnivu, znachno lehshe pryiniaty status zhertvy, nizh status peremozhcia, tomu scho zhertva – za oznachenniam – ne ie vidpovidallnoiu za svoiu doliu, a ce vyiavliaiettsia dlia dekoho duzhe zaspokiilyvym. Vynen lyshe xtoss inshyi.

Chomu narody tak prahnutt buty zhertvamy

«Znachno lehshe pryjniaty status zhertvy, nizh status peremozhcia, tomu sco zhertva – za oznachenniam – ne je vidpovidallnoju za svoju doliu, a ce vyjavliajettsia dlia dekoho duzhe zaspokijlyvym. Vynen lyshe xtoss inshyj»

guy_sorman

«Barak Obama rozcharuvav japonciv», – pojasniuvav meni Naoki Inose, vydatnyj pyssmennyk-patrìot, jakyj v 2012 r. buv obranyj merom Tokìo. Ja vyslovyv jomu svoje zdyvuvannia, bo xiba ne Obama stav pershym amerykansskym prezydentom, jakyj pryjixav u Xirosimu, aby rozmyslyty? «My spodivalysia, – kazav Inose, – sco vin vybachyttsia vid imeni amerykansskoho narodu za zlochyn, vchynenyj u 1945 r. proty Japoniji». Z panoramnyx vikon komfortabellnoji villy moho spivrozmovnyka ja bachyv xmarochosy Tokìo, jake vzhe sxozhe na Manhetten, ale krasce organizovane. Meni zdajettsia, sco Inose predstavliaje dumku, jaka perevazhaje sered joho spivvitchyznykiv, sco japonci vvazhajutt sebe zhertvamy svitovoji vijny, todi jak vony buly jiji pryzvidciamy. Rujnuvannia Tokìo u 1945 r. i dvi atomni bomby, skynuti na Xirosimu i Nahasaki, sterly desiatt poperednix rokiv, vprodovzh jakyx japonsska armija zhorstoko kolonizuvala Aziju.

Na protyvahu nimciam, japonci nikoly ne analizujutt mynule, nikoly ne zajmalysia samokrytykoju, i vyjavliajettsia, sco najmolodshi je najbillshymy nevihlasamy i najbillshe sxyllni vvazhaty sebe zhertvamy. Inose, jakyj bahato napysav pro tradycijnu japonssku cyvilizaciju, ne zaperechuje japonsskoho imperìalizmu, ale vvazhaje, sco jshlosia lyshe pro blidu kopiju zaxidnoho kolonìalizmu. Cia japonsska cyvilizacija, jaku vin opysuje jak cilkom harmonijnu do pryblyzno 1850 r., bula zrujnovana zaxidnykamy, koly vony zmusyly Japoniju vidkrytysia do reshty svitu. Xirosima bula lyshe finallnym aktom stolittia agresiji. Cia versija perepysanoji istoriji, jaku nazyvajutt «nostallhijeju za Edo (tak kolyss nazyvaloss Tokìo)», zaraz u modi. Ja ne maju namiru sperechatysia z Inose (ja utrymavsia vid cioho, tomu sco ce bulo b nevvichlyvo), prosto xochu pomirkuvaty pro nynishniu spokusu narodiv vvazhaty sebe zhertvamy, a ne vidpovidachamy i navitt peremozhciamy v istoriji.

Japonija je lyshe odnym prykladom cijeji sxyllnosti do viktymizmu – pislia toho jak vprodovzh tryvaloho chasu vona bula vojovnychoju i dominujuchoju derzhavoju. Kytajsskyj oficijnyj dyskurs je sxozhym, tomu sco kerivnyky Pekinu vypravdovujutt usi svoji diji, navitt agresyvni, satysfakcijeju za prynyzhennia, sprychyneni zaxidnykamy, navitt komunistychnu revoliuciju 1949 r. Korejci, zhertvy japonsskoji kolonizaciji z 1911 po 1945 r. – odne pokolinnia v tysiacholitnij istoriji, – dotrymujuttsia sxozhoji liniji, tomu sco nisco ne vydajettsia jim vazhlyvishym, anizh otrymuvaty vybachennia i vidshkoduvannia. Viktymizm, ochevydno, takozh maje svojix adeptiv v Evropi, i najkrascym prykladom je Avstrija, jaka xoche zmusyty nas dumaty, sco vona je zhertvoju nacyzmu, todi jak v 1938 r. nacystsskyx «zaharbnykiv» na choli z Hitlerom, synom cijeji krajiny, zustrichaly z entuzìazmom.

Sce dyvovyzhnishym je bazhannia dejakyx krajin pryjednatysia do bloku zhertv «henocydu». Cej termin bulo stvoreno dlia toho, aby oznachyty Holokost jevrejiv z boku naci, jakyj ne mav vidomyx istorychnyx precedentiv. Jurydychne oznachennia OON je chitkym: vono vymahaje, aby pevnyj uriad nakazav znyscyty do nohy pevnyj narod z ohliadu na joho rasu chy religiju. Masove vbyvstvo tutsi v Ruandi potrapliaje v ciu kategoriju, popry te, sco vreshti-resht tutsi povernuly sobi vladu. Chy mozhlyvo ujavyty sobi, aby jevrejsska armija vziala Berlin v 1945 r.? Sered kandydativ na vyznannia zhertvamy henocydu tovarystva virmeniv u vyhnanni – uzhe try pokolinnia – je odnymy z najbillsh napolehlyvyx i mozhutt rozraxovuvaty na dostatnij vplyv u Franciji ta SSHA dlia toho, aby francuzzkyj ta nimecckyj parlamenty nadaly jim cej «vyscyj» status zhertvy. Dumky istorykiv z cioho pryvodu rozdilylysia, pozajak vony ne zaperechujutt, sco tureccke vijssko masovo vbyvalo virmeniv v Turechchyni v 1917 r., ale vodnochas virmensske vijssko napadalo na turkiv na rosijsskomu fronti.

V SSHA dejaki afroamerykansski intelektualy, jak-ot Kornel Vest, obstojujutt te, aby rabstvo chornoshkiryx vyznaly «henocydom». Cej termin mih by zastosovuvatysia radshe do indìanciv u dvox Amerykax, ale ostannim brakuje krasnomovnyx rechnykiv. Donalldovi Trampu, jakyj doluchajettsia do cijeji xvyli viktymizmu, vdajettsia perekonaty znachnu chastynu amerykanciv u tomu, sco vony takozh je zhertvamy kytajciv, jaki v nyx «kradutt robotu», meksykanciv, jaki «gvaltujutt jixnix dochok», i evropejciv, jaki ne platiatt za vijsskovyj zaxyst, jakyj jim nadaje SSHA.

Chym zumovlenyj uspix cijeji viktymistsskoji rytoryky? Meni zdajettsia, sco, jak i budd-jaka ideologija, viktymizm zaminiaje znannia; prykydatysia zhertvoju pereshkodzhaje vyvchenniu skladnosti istoriji. I dlia usix tyx, xto ototozhniuje sebe iz viktymistsskym dyskursom, bez sumnivu, znachno lehshe pryjniaty status zhertvy, nizh status peremozhcia, tomu sco zhertva – za oznachenniam – ne je vidpovidallnoju za svoju doliu, a ce vyjavliajettsia dlia dekoho duzhe zaspokijlyvym. Vynen lyshe xtoss inshyj.

Csomu narodı tak pragnutt butı zsertvamı

«Znacsno legsze prıjniatı status zsertvı, nizs status peremozscia. Bo zsertva ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce vıawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijlıvım – vınen lısze htoss inszıj».

guy_sorman

«Barak Obama rozcsaruvav japonciv», – poasniuvav meni Naoki Inose, vıdatnıj pıssmennık-patriöt, jakıj v 2012 r. buv obranıj merom Tokio. Ja vıslovıv jomu svoe zdıvuvannia, bo hiba ne Obama stav perszım amerıkansskım prezıdentom, jakıj prıihav u Hiroshimu, abı rozmıslıtı?

«Mı spodivalısia, – kazav Inose, – sco vin vıbacsıttsia vid imeni amerıkansskogo narodu za zlocsın, vcsınenıj u 1945 r. protı Japonii». Z panoramnıh vikon komfortabellnoi villı mogo spiwrozmownıka ja bacsıv hmarocsosı Tokio, jake vzse shozse na Manhetten, ale krasce organizovane.

Meni zdaettsia, sco Inose predstawliae dumku, jaka perevazsae sered jogo spiwvitcsıznıkiv, sco japonci vvazsautt sebe zsertvamı svitovoi vijnı, todi jak vonı bulı jii prızvidciamı. Rujnuvannia Tokio u 1945 r. i dvi atomni bombı, skınuti na Hiroshimu i Nagasaki, sterlı desiatt poperednih rokiv, vprodowzs jakıh japonsska armìa zsorstoko kolonizuvala Azìu.

Na protıvagu nimciam, japonci nikolı ne analizuutt mınule, nikolı ne zajmalısia samokrıtıkou, i vıawliaettsia, sco najmolodszi je najbillszımı neviglasamı i najbillsze shıllni vvazsatı sebe zsertvamı.

Inose, jakıj bagato napısav pro tradıcijnu japonssku cıvilizacìu, ne zaperecsue japonsskogo imperìalizmu, ale vvazsae, sco jszlosia lısze pro blidu kopìu zahidnogo kolonìalizmu. Cia japonsska cıvilizacìa, jaku vin opısue jak cilkom garmonijnu do prıblızno 1850 r., bula zrujnovana zahidnıkamı, kolı vonı zmusılı Japonìu vidkrıtısia do resztı svitu. Hiroshima bula lısze finallnım aktom stolittia agresii.

Cia versìa perepısanoi istorii, jaku nazıvautt «nostallgìeu za Edo (tak kolıss nazıvaloss Tokio)», zaraz u modi. Ja ne mau namiru sperecsatısia z Inose (ja utrımawsia vid ciogo, tomu sco ce bulo b nevvicslıvo), prosto hocsu pomirkuvatı pro nıniszniu spokusu narodiv vvazsatı sebe zsertvamı, a ne vidpovidacsamı i navitt peremozsciamı v istorii.

Japonìa je lısze odnım prıkladom cìei shıllnosti do viktımizmu – pislia togo jak vprodowzs trıvalogo csasu vona bula vojownıcsou i dominuucsou derzsavou.

Kıtajsskıj oficijnıj dıskurs je shozsım, tomu sco keriwnıkı Pekinu vıprawdovuutt usi svoi dii, navitt agresıwni, satısfakcìeu za prınızsennia, sprıcsıneni zahidnıkamı, navitt komunistıcsnu revoliucìu 1949 r.

Korejci, zsertvı japonsskoi kolonizacii z 1911 po 1945 r. – odne pokolinnia v tısiacsolitnij istorii, – dotrımuuttsia shozsoi linii, tomu sco nisco ne vıdaettsia jim vazslıviszım, anizs otrımuvatı vıbacsennia i vidszkoduvannia.

Viktımizm, ocsevıdno, takozs mae svoih adeptiv v Ewropi, i najkrascım prıkladom je Awstrìa, jaka hocse zmusıtı nas dumatı, sco vona je zsertvou nacızmu, todi jak v 1938 r. nacıstsskıh «zagarbnıkiv» na csoli z Hitlerom, sınom cìei krainı, zustricsalı z entuziäzmom.

Sce dıvovızsniszım je bazsannia deakıh krain prıednatısia do bloku zsertv «genocıdu». Cej termin bulo stvoreno dlia togo, abı oznacsıtı Holokost jewreiv z boku nacıstiv, jakıj ne mav vidomıh istorıcsnıh precedentiv. Jurıdıcsne oznacsennia OON je csitkım: vono vımagae, abı pewnıj uriad nakazav znıscıtı do nogı pewnıj narod z ogliadu na jogo rasu csı religìu.

Masove vbıwstvo tutsi v Ruändi potrapliae v ciu kategorìu, poprı te, sco vreszti-reszt tutsi povernulı sobi vladu. Csı mozslıvo uavıtı sobi, abı jewrejsska armìa vziala Berlin v 1945 r.?

Sered kandıdativ na vıznannia zsertvamı genocıdu tovarıstva virmeniv u vıgnanni – uzse trı pokolinnia – je odnımı z najbillsz napoleglıvıh i mozsutt rozrahovuvatı na dostatnij vplıv u Francii ta SSA dlia togo, abı francuzzkıj ta nimecckıj parlamentı nadalı jim cej «vıscıj» status zsertvı.

Dumkı istorıkiv z ciogo prıvodu rozdilılısia, pozaak vonı ne zaperecsuutt, sco tureccke vijssko masovo vbıvalo virmeniv v Turecscsıni v 1917 r., ale vodnocsas virmensske vijssko napadalo na turkiv na rosijsskomu fronti.

V SSA deaki afroämerıkansski intelektuälı, jak-ot Kornel West, obstouutt te, abı rabstvo csornoszkirıh vıznalı «genocıdom». Cej termin mig bı zastosovuvatısia radsze do indìanciv u dvoh Amerıkah, ale ostannim brakue krasnomownıh recsnıkiv.

Donaldovi Trumpu, jakıj dolucsaettsia do cìei hvıli viktımizmu, vdaettsia perekonatı znacsnu csastınu amerıkanciv u tomu, sco vonı takozs je zsertvamı kıtajciv, jaki v nıh «kradutt robotu», meksıkanciv, jaki «ǵvaltuutt jihnih docsok», ta ewropejciv, jaki ne platiatt za vijsskovıj zahıst, jakıj jim nadae SSA.

Csım zumowlenıj uspih cìei viktımistsskoi rıtorıkı? Meni zdaettsia, sco, jak i budd-jaka ideologìa, viktımizm zaminiae znannia; prıkıdatısia zsertvou pereszkodzsae vıwcsenniu skladnosti istorii.

I dlia usih tıh, hto ototozsniue sebe iz viktımistsskım dıskursom, bez sumnivu, znacsno legsze prıjniatı status zsertvı, nizs status peremozscia, tomu sco zsertva – za oznacsenniam – ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce vıawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijlıvım. Vınen lısze htoss inszıj.

Csomu narody tak pragnutt buty zsertvamy

«Znacsno legsze preejniaty status zsertvy, nizs status peremozscia. Bo zsertva ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce veeawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijleeveem – veenen leesze htoss inszeej».

guy_sorman

«Barak Obama rozcsaruvav japonciv», – poasniuvav meni Naoki Inose, veedatneej peessmenneek-patriöt, jakeej v 2012 r. buv obraneej merom Tokio. Ja veesloveev jomu svoe zdeevuvannia, bo hiba ne Obama stav perszeem amereekansskeem prezeedentom, jakeej preeihav u Hiroshimu, aby rozmeesleetee?

«My spodivaleesia, – kazav Inose, – sco vin veebacseettsia vid imeni amereekansskogo narodu za zlocseen, vcseeneneej u 1945 r. proty Japonii». Z panoramneeh vikon komfortabellnoi villy mogo spiwrozmowneeka ja bacseev hmarocsosy Tokio, jake vzse shozse na Manhetten, ale krasce organizovane.

Meni zdaettsia, sco Inose predstawliae dumku, jaka perevazsae sered jogo spiwvitcseezneekiv, sco japonci vvazsautt sebe zsertvamy svitovoi vijny, todi jak vony buly jii preezvidciamy. Rujnuvannia Tokio u 1945 r. i dvi atomni bomby, skeenuti na Hiroshimu i Nagasaki, sterly desiatt poperednih rokiv, vprodowzs jakeeh japonsska armìa zsorstoko kolonizuvala Azìu.

Na proteevagu nimciam, japonci nikoly ne analizuutt meenule, nikoly ne zajmaleesia samokreeteekou, i veeawliaettsia, sco najmolodszi je najbillszeemy neviglasamy i najbillsze sheellni vvazsaty sebe zsertvamy.

Inose, jakeej bagato napeesav pro tradeecijnu japonssku ceevilizacìu, ne zaperecsue japonsskogo imperìalizmu, ale vvazsae, sco jszlosia leesze pro blidu kopìu zahidnogo kolonìalizmu. Cia japonsska ceevilizacìa, jaku vin opeesue jak cilkom garmonijnu do preebleezno 1850 r., bula zrujnovana zahidneekamy, koly vony zmuseely Japonìu vidkreeteesia do reszty svitu. Hiroshima bula leesze finallneem aktom stolittia agresii.

Cia versìa perepeesanoi istorii, jaku nazeevautt «nostallgìeu za Edo (tak koleess nazeevaloss Tokio)», zaraz u modi. Ja ne mau namiru sperecsateesia z Inose (ja utreemawsia vid ciogo, tomu sco ce bulo b nevvicsleevo), prosto hocsu pomirkuvaty pro neeniszniu spokusu narodiv vvazsaty sebe zsertvamy, a ne vidpovidacsamy i navitt peremozsciamy v istorii.

Japonìa je leesze odneem preekladom cìei sheellnosti do vikteemizmu – pislia togo jak vprodowzs treevalogo csasu vona bula vojowneecsou i dominuucsou derzsavou.

Keetajsskeej oficijneej deeskurs je shozseem, tomu sco keriwneeky Pekinu veeprawdovuutt usi svoi dii, navitt agreseewni, sateesfakcìeu za preeneezsennia, spreecseeneni zahidneekamy, navitt komunisteecsnu revoliucìu 1949 r.

Korejci, zsertvy japonsskoi kolonizacii z 1911 po 1945 r. – odne pokolinnia v teesiacsolitnij istorii, – dotreemuuttsia shozsoi linii, tomu sco nisco ne veedaettsia jim vazsleeviszeem, anizs otreemuvaty veebacsennia i vidszkoduvannia.

Vikteemizm, ocseveedno, takozs mae svoih adeptiv v Ewropi, i najkrasceem preekladom je Awstrìa, jaka hocse zmuseety nas dumaty, sco vona je zsertvou naceezmu, todi jak v 1938 r. naceestsskeeh «zagarbneekiv» na csoli z Hitlerom, seenom cìei krainy, zustricsaly z entuziäzmom.

Sce deevoveezsniszeem je bazsannia deakeeh krain preeednateesia do bloku zsertv «genoceedu». Cej termin bulo stvoreno dlia togo, aby oznacseety Holokost jewreiv z boku naceestiv, jakeej ne mav vidomeeh istoreecsneeh precedentiv. Jureedeecsne oznacsennia OON je csitkeem: vono veemagae, aby pewneej uriad nakazav zneesceety do nogy pewneej narod z ogliadu na jogo rasu csy religìu.

Masove vbeewstvo tutsi v Ruändi potrapliae v ciu kategorìu, popry te, sco vreszti-reszt tutsi povernuly sobi vladu. Csy mozsleevo uaveety sobi, aby jewrejsska armìa vziala Berlin v 1945 r.?

Sered kandeedativ na veeznannia zsertvamy genoceedu tovareestva virmeniv u veegnanni – uzse try pokolinnia – je odneemy z najbillsz napolegleeveeh i mozsutt rozrahovuvaty na dostatnij vpleev u Francii ta SSA dlia togo, aby francuzzkeej ta nimecckeej parlamenty nadaly jim cej «veesceej» status zsertvy.

Dumky istoreekiv z ciogo preevodu rozdileeleesia, pozaak vony ne zaperecsuutt, sco tureccke vijssko masovo vbeevalo virmeniv v Turecscseeni v 1917 r., ale vodnocsas virmensske vijssko napadalo na turkiv na rosijsskomu fronti.

V SSA deaki afroämereekansski intelektuäly, jak-ot Kornel West, obstouutt te, aby rabstvo csornoszkireeh veeznaly «genoceedom». Cej termin mig by zastosovuvateesia radsze do indìanciv u dvoh Amereekah, ale ostannim brakue krasnomowneeh recsneekiv.

Donaldovi Trumpu, jakeej dolucsaettsia do cìei hveeli vikteemizmu, vdaettsia perekonaty znacsnu csasteenu amereekanciv u tomu, sco vony takozs je zsertvamy keetajciv, jaki v neeh «kradutt robotu», mekseekanciv, jaki «ǵvaltuutt jihnih docsok», ta ewropejciv, jaki ne platiatt za vijsskoveej zaheest, jakeej jim nadae SSA.

Cseem zumowleneej uspih cìei vikteemistsskoi reetoreekee? Meni zdaettsia, sco, jak i budd-jaka ideologìa, vikteemizm zaminiae znannia; preekeedateesia zsertvou pereszkodzsae veewcsenniu skladnosti istorii.

I dlia usih teeh, hto ototozsniue sebe iz vikteemistsskeem deeskursom, bez sumnivu, znacsno legsze preejniaty status zsertvy, nizs status peremozscia, tomu sco zsertva – za oznacsenniam – ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce veeawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijleeveem. Veenen leesze htoss inszeej.

Csomu narodie tak pragnutt butie zsertvamie

«Znacsno legsze priejniatie status zsertvie, nizs status peremozscia. Bo zsertva ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce vieawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijlieviem – vienen liesze htoss insziej».

guy_sorman

«Barak Obama rozcsaruvav japonciv», – poasniuvav meni Naoki Inose, viedatniej piessmenniek-patriöt, jakiej v 2012 r. buv obraniej merom Tokio. Ja viesloviev jomu svoe zdievuvannia, bo hiba ne Obama stav persziem ameriekansskiem preziedentom, jakiej prieihav u Hiroshimu, abie rozmieslietie?

«Mie spodivaliesia, – kazav Inose, – sco vin viebacsiettsia vid imeni ameriekansskogo narodu za zlocsien, vcsieneniej u 1945 r. protie Japonii». Z panoramnieh vikon komfortabellnoi villie mogo spiwrozmownieka ja bacsiev hmarocsosie Tokio, jake vzse shozse na Manhetten, ale krasce organizovane.

Meni zdaettsia, sco Inose predstawliae dumku, jaka perevazsae sered jogo spiwvitcsiezniekiv, sco japonci vvazsautt sebe zsertvamie svitovoi vijnie, todi jak vonie bulie jii priezvidciamie. Rujnuvannia Tokio u 1945 r. i dvi atomni bombie, skienuti na Hiroshimu i Nagasaki, sterlie desiatt poperednih rokiv, vprodowzs jakieh japonsska armìa zsorstoko kolonizuvala Azìu.

Na protievagu nimciam, japonci nikolie ne analizuutt mienule, nikolie ne zajmaliesia samokrietiekou, i vieawliaettsia, sco najmolodszi je najbillsziemie neviglasamie i najbillsze shiellni vvazsatie sebe zsertvamie.

Inose, jakiej bagato napiesav pro tradiecijnu japonssku cievilizacìu, ne zaperecsue japonsskogo imperìalizmu, ale vvazsae, sco jszlosia liesze pro blidu kopìu zahidnogo kolonìalizmu. Cia japonsska cievilizacìa, jaku vin opiesue jak cilkom garmonijnu do priebliezno 1850 r., bula zrujnovana zahidniekamie, kolie vonie zmusielie Japonìu vidkrietiesia do resztie svitu. Hiroshima bula liesze finallniem aktom stolittia agresii.

Cia versìa perepiesanoi istorii, jaku nazievautt «nostallgìeu za Edo (tak koliess nazievaloss Tokio)», zaraz u modi. Ja ne mau namiru sperecsatiesia z Inose (ja utriemawsia vid ciogo, tomu sco ce bulo b nevvicslievo), prosto hocsu pomirkuvatie pro nieniszniu spokusu narodiv vvazsatie sebe zsertvamie, a ne vidpovidacsamie i navitt peremozsciamie v istorii.

Japonìa je liesze odniem priekladom cìei shiellnosti do viktiemizmu – pislia togo jak vprodowzs trievalogo csasu vona bula vojowniecsou i dominuucsou derzsavou.

Kietajsskiej oficijniej dieskurs je shozsiem, tomu sco keriwniekie Pekinu vieprawdovuutt usi svoi dii, navitt agresiewni, satiesfakcìeu za prieniezsennia, spriecsieneni zahidniekamie, navitt komunistiecsnu revoliucìu 1949 r.

Korejci, zsertvie japonsskoi kolonizacii z 1911 po 1945 r. – odne pokolinnia v tiesiacsolitnij istorii, – dotriemuuttsia shozsoi linii, tomu sco nisco ne viedaettsia jim vazslievisziem, anizs otriemuvatie viebacsennia i vidszkoduvannia.

Viktiemizm, ocseviedno, takozs mae svoih adeptiv v Ewropi, i najkrasciem priekladom je Awstrìa, jaka hocse zmusietie nas dumatie, sco vona je zsertvou naciezmu, todi jak v 1938 r. naciestsskieh «zagarbniekiv» na csoli z Hitlerom, sienom cìei krainie, zustricsalie z entuziäzmom.

Sce dievoviezsnisziem je bazsannia deakieh krain prieednatiesia do bloku zsertv «genociedu». Cej termin bulo stvoreno dlia togo, abie oznacsietie Holokost jewreiv z boku naciestiv, jakiej ne mav vidomieh istoriecsnieh precedentiv. Juriediecsne oznacsennia OON je csitkiem: vono viemagae, abie pewniej uriad nakazav zniescietie do nogie pewniej narod z ogliadu na jogo rasu csie religìu.

Masove vbiewstvo tutsi v Ruändi potrapliae v ciu kategorìu, poprie te, sco vreszti-reszt tutsi povernulie sobi vladu. Csie mozslievo uavietie sobi, abie jewrejsska armìa vziala Berlin v 1945 r.?

Sered kandiedativ na vieznannia zsertvamie genociedu tovariestva virmeniv u viegnanni – uzse trie pokolinnia – je odniemie z najbillsz napoleglievieh i mozsutt rozrahovuvatie na dostatnij vpliev u Francii ta SSA dlia togo, abie francuzzkiej ta nimecckiej parlamentie nadalie jim cej «viesciej» status zsertvie.

Dumkie istoriekiv z ciogo prievodu rozdilieliesia, pozaak vonie ne zaperecsuutt, sco tureccke vijssko masovo vbievalo virmeniv v Turecscsieni v 1917 r., ale vodnocsas virmensske vijssko napadalo na turkiv na rosijsskomu fronti.

V SSA deaki afroämeriekansski intelektuälie, jak-ot Kornel West, obstouutt te, abie rabstvo csornoszkirieh vieznalie «genociedom». Cej termin mig bie zastosovuvatiesia radsze do indìanciv u dvoh Ameriekah, ale ostannim brakue krasnomownieh recsniekiv.

Donaldovi Trumpu, jakiej dolucsaettsia do cìei hvieli viktiemizmu, vdaettsia perekonatie znacsnu csastienu ameriekanciv u tomu, sco vonie takozs je zsertvamie kietajciv, jaki v nieh «kradutt robotu», meksiekanciv, jaki «ǵvaltuutt jihnih docsok», ta ewropejciv, jaki ne platiatt za vijsskoviej zahiest, jakiej jim nadae SSA.

Csiem zumowleniej uspih cìei viktiemistsskoi rietoriekie? Meni zdaettsia, sco, jak i budd-jaka ideologìa, viktiemizm zaminiae znannia; priekiedatiesia zsertvou pereszkodzsae viewcsenniu skladnosti istorii.

I dlia usih tieh, hto ototozsniue sebe iz viktiemistsskiem dieskursom, bez sumnivu, znacsno legsze priejniatie status zsertvie, nizs status peremozscia, tomu sco zsertva – za oznacsenniam – ne je vidpovidallnou za svou doliu, a ce vieawliaettsia dlia dekogo duzse zaspokijlieviem. Vienen liesze htoss insziej.

OBHOVORENNIA